Zahradní hadice

Bylo to 5. září 2009. První školní den, Tony měl nastoupit na střední, byl to den jako každý jiný, zatím.

Spolu se svým přítelem, se kterým už rok chodil, stáli před školou a kouřili. Čekali, až zazvoní a oni se budou moci loudavým krokem vydat do nové školy a třídy, spolu.

Jenže to se nestalo, když dokouřili a nedopalky zahodili v zapomnění, vášnivě a hluboce se políbili, aby si dodali kuráž. Nevadilo jim, že na ně lidé zírají, měli se rádi, ať si každý myslí co chce.

"Tondo!!" Zařval na něj někdo z červené škodovky. V očích měl nenávistný výraz, když koukal na svého syna.

Tony věděl, že je zle, omluvně se na svého přítele usmál a šel za svým otcem.

"Okamžitě nastup, tohle chci vysvětlit!"

Neprotestoval, věděl, že to nemá cenu. Jeho otec o vztahu s Ondrou nevěděl a on ani nechtěl, aby se to dozvěděl, protože...

Mlčky dojeli domů, když Tony vystoupil na příjezdové cestě, otec jej surově vzal za ruku a táhl dozadu do zahrady.

"Co to bylo! Ty jsi buzerant?!" rozeřval se na něj otec

"Tati, prosím, nedělej z toho vědu, každý jsme nějaký, navíc s Ondrou chodím už rok!" snažil se oponovat, ale tímhle si to ještě zhoršil.

Jeho otec najednou viděl rudě.

"Rok?! Tak já mám syna buzeranta!!" konstatoval.

"Tati, prosím..." Snažil se ho nějak uklidnit, ale nic nepomohlo.

Jeho otec se najednou ohnul a v rukou třímal zahradní hadici, a i když viděl bázlivý výraz v synových očích, nijak ho to neuklidnilo, spíš ještě víc rozlítilo.

Bezhlavě do něj začal mlátit tím kusem gumy, přičemž tiše odsekával: "Takže, můj syn je buzerant, prachsprostej, špinavej buzerant! Dělá ti dobře, když ti ho někdo strká do prdele, buzno!!" jako by ho posedl ďábel. Nic nevnímal, ani krev, ani synovi prosby, aby toho nechal, neviděl slané slzy, které Tonymu smáčely obličej. Po několika minutách, konečně přestal, ale ani se na Tonyho nepodíval, nechal ho tam bezvládně ležet, na zelené trávě, na kterou dopadaly kapky krve a slz.

Tonymu to připadalo jako věčnost, než se dokázal zvednout ze země a s velkou bolestí dojít do domu. Tam jej na chodbě zastavila babička a ptala se co se děje, jenže ona už byla senilní a tak si neuvědomila žádnou souvislost.

"To je v pohodě, babi, jenom jsem upadl a zrovna do střepů, půjdu se opláchnout." Usmál se na ni a odešel do koupelny.

Chvíli koukal na svoji uplakanou tvář, než přišel na to, co udělá. Do rukou vzal mobil a napsal sms svému příteli.

Usmíval se, najednou se cítil tak, zvláštně. Šel do kůlny, ze které vzal provaz, po cestě do sklepa na něm udělal jednoduchou posuvnou smyčku. Věděl, že ve sklepě je jeden trám, tam přesně tam to bude nejlepší místo, kdo by ho tam hledal, zrovna jeho, on je přeci buzerant, nezaslouží si žít, otec mu to dal jasně najevo.

Druhý konec lana přivázal na onen trám, pevně, aby si byl jistý, že se nic nepokazí.

Vylezl si na malou stoličku a oprátku si dal kolem krku. Zavřel oči a ještě chvíli přemítal, co všechno ho v životě potkalo, nejspíš jeho dosavadní přítel, Ondra. Pousměje se nad vzpomínkami, poté skopne stoličku.

Jeho tělo viselo jen pár centimetrů nad zemí, ale i to stačilo. Jeho tělo sebou škubalo a jen napomáhalo k rychlejšímu uškrcení. Nebyla to důstojná smrt, to věděl, ale byl rád za to, že již nikomu nebude působit problémy.

Po hodině jej našel jeho přítel s babičkou ve sklepě, byl mrtvý, i přes pokoušení záchranářů oživit jej. Když domů přijel otec a viděl, co způsobil, nervově se zhroutil, zabil svého vlastního syna, svou neuvážlivostí, svou nenávistí k homosexuálům.

Jeho přítel Ondra brečel, probrečel celé dny i noci, několik měsíců poté, dokud žal nebyl utišen novou láskou. Jenže ta už nikdy nebyla, jako ta Tonyho, plná smíchu, zbyla mu jen ta esemeska, kterou mu před smrtí poslal.

*Víš to, že tě miluji, že? Takže já na tebe počkám tam, kde mi bude lépe, tam, kde nás nikdo nebude odsuzovat pro naši lásku. Počkám na tebe.

                                                          Konec

Ve skutečnosti, Tony přítele neměl a jeho otec jej zbil zahradní hadicí jen proto, že kouřil. Nikdo neví, proč se potom oběsil, ale potom, co to udělala, jej našla jeho babička, která mu zavolala sanitku. Potom ještě několik dní bojoval v nemocnici o život. Zemřel někdy 7. - 8. září 2009...